1) Inovace – kreativita – invence
Pojmy inovace a kreativita běžně používáme, a přesto jen málokdo chápe jejich význam. Oba jsou spojeny s pojmem třetím – invencí, kterou se budeme zabývat v závěru tohoto oddílu. S jednotlivými pojmy se můžete seznámit v kapitolách 1.1 – 1.3 v následující tabulce.
.
.
Proč jsou inovace – kreativita – invence nezbytné pro podnikání?
Joseph A. Schumpeter, který je považován za otce moderního podnikání, definoval podnikání jednoduše jako „inovaci“.[1] Ačkoli pojem inovace přesně vyjadřuje to, co podnikatelé ve skutečnosti dělají, je lepší seznámit poradce s dalšími definicemi:
“Podnikatel je osoba, která se zaručí (z francouzského slova „enterprende“ – zavázat se), že na trh poskytne zboží nebo službu za účelem zisku. Podnikatel zpravidla investuje kapitál do podniku a bere na sebe riziko spojené s touto investicí.”
(Oxford Dictionary of Business Management)
“Podnikání je především o přístupu. Zahrnuje motivaci a možnosti jedince jako samostatného subjektu nebo jako jako člena společnosti a jeho schopnost rozeznat příležitost a využít jí za účelem vytvoření nových hodnot nebo ekonomického úspěchu.”
(Evropská komise)[2]
“Potenciální podnikatelé jsou laici. Jsou to lidé, kteří si představují skutečnost ne takovou jaká je, ale jaká by mohla být, a mají tendenci měnit svět.”
(Anita Roddick – zakladatelka firmy Body Shop)[3]
Albert Shapero[4] také popisuje chování podnikatelů jako způsob projevu, který zahrnuje:
- převzetí iniciativy;
- organizaci a reorganizaci sociálních a ekonomických nástrojů tak, aby sloužily praktickému životu; a
- přijetí zodpovědnosti za riziko a neúspěch.
Inovace a kreativita jsou hlavní složky toho, co podnikatel dělá. Britský výzkum konstatuje, že jedinci, kteří vážně uvažují o založení podniku, se vyznačují větší mírou kreativity a představivosti než ostatní lidé.[5]
Inovace a kreativita jsou mocnými nástroji, které podnikatel potřebuje pro vstup a konkurenceschopnost na již existujícím trhu stejně tak, jako při změně nebo dokonce vytváření trhu nového. Podnikatelé pokud se chtějí udržet v popření v rámci odvětví, ve kterém podnikají, by měli tyto dvě schopnosti neustále rozvíjet a zlepšovat, Tuto potřebu neustálého zdokonalování lze demonstrovat na efektu „Červené (nebo také šachové) královny“, který vznikl na základě knihy Lewise Carolla „Za zrcadlem a co tam Alenka našla“.[6] Jedna z hlavních postav knihy, Červená královna, tvrdí, že „Pro setrvání na stejném místě je nutné velmi rychle běžet, ale pro posun na jiné místo je nutné běžet o to rychleji.”[7] – a totéž platí i v podnikání. K příkladům tohoto „bytí v neustálém pohybu“ patří firma IBM, která se svými PC soupeří s počítači Apple, nebo firma Compaq, jejíž počítače jsou ve srovnání s IBM levnější, či firma Dell, která oproti Compaqu nabízí zákazníkům formou přímého prodeje stále levnější klony.
Podnikání přináší společnosti výhody v podobě vytváření pracovních příležitostí, ekonomického rozvoje, konkurenceschopnosti a odhalování osobního potenciálu jedince.[8] Pro stále vzrůstající význam rozvoje inovativního a kreativního přístupu v podnikání hovoří i následující fakta:
- Inovativní firmy mají větší šanci na přežití a rozvoj ve srovnání s těmi, které neinovují;[9]
- Prodej u inovativních firem roste stále, na rozdíl od firem, co neinovují. Mezi firmami tvořícími nové produkty a těmi, co vylepšují staré, není v tomto směru žádný viditelný rozdíl.[10]
V nedávném hlasování v IBM, kterého se zúčastnilo na 1500 výkonných ředitelů, se kreativita umístila na prvním místě jako „schopnost vůdců“ budoucnosti,[11] což vyzdvihuje její úlohu při tvorbě podnikatelských záměrů a i v podnikání jako takovém. Pokud by Evropská unie chtěla vytvořit prostředí, ve kterém by se podnikání a obchodním aktivitám dařilo, bylo by třeba přijmout opatření podporující inovativní přístup a podnikání.
Příklady inovativních a kreativních podnikatelů[12]
Sir Richard Branson (Virgin Global Enterprises)
Už více než 40 let si Sir Richard Branson razí svou vlastní cestu v podnikání. Podobně jako mnoho úspěšných podnikatelů začal brzy. V 16 letech objevil „mezeru na trhu“ a začal s vydáváním časopisu Student. Začátkem 70. let založil firmu Virgin Records (hudební vydavatelství) a od té doby pronikl do závratného množství různých průmyslových odvětví. Klíčem k Bransonovu úspěchu je značka „Virgin brand“ (byznys v plné nahotě), která podle jeho mínění zosobňuje neuctivost a drzost. Jako člověk je Branson (přezdíván Dr. Yes) výrazný, hyperaktivní a má sklony i riskovat a předvádět se.
Sir Stelios Haji-Ioannou (easyGroup)
Sir Stelios Haji-Ioannou (nebo jen Stelios, jak si rád nechává říkat) vyšel ze skromných podmínek a ve věku 28 let založil svůj vlastní podnik, jednu z nejznámějších aerolinek v Evropě – easyJet. Od té doby se tato značka rozmohla snad do všech oblastí života – easyCar, easyCinema a easyCruise je jen několik příkladů z mnoha. Když se ho zeptáte, kolik lidí je třeba pro výměnu žárovky, a on vám odpoví: „Více než by mělo“ – potom si založte podnik na výměnu žárovek. Stelios je typický riskující podnikatel, odvážný, ctižádostivý dobrodruh. Jeho úsilí je poháněno touhou využít vlastní kreativitu k vytvoření něčeho nového na základě jeho vlastní invence – což je jeden ze základních principů podnikání.
Lord Alan Sugar (společnosti Amstrad, Amsair, Amsprop, Viglen Ltd, Amscreen a další)
Lord Alan Sugar, i dnes upřímný a přímočarý člověk, začal svou podnikatelskou dráhu v 16 letech, kdy nakupoval zboží a prodával je obchodníkům. S postupujícím časem pronikl do velkoobchodu, přijal první zaměstnance, založil účty a pokračoval dále. Svou první společnost Amstrad prodal v roce 2007 ve Velké Británii korporaci BskyB za 125 milionů liber (145 milionů eur) Od té doby se Lord Sugar angažuje ve fotbalových klubech, v populárním britském televizním seriálu „The Apprentice“ a ve spoustě menších společností. Lord Sugar má neortodoxní přístup k životu, což mnozí považují za neomalenost. Investuje pouze do akcí, kterým porozumí hned v první minutě a má ve zvyku trávit v prostředí byznysu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Má také velice rád kreativní lidi a říká, že ačkoli je pro něj velice frustrující pohled do místnosti plné „lidí se špičatými účesy, jak po sobě házejí elastickými pásky“, je přesvědčen, že právě tady vznikají nejlepší nápady.
James Dyson (Dyson)
James Dyson je přesně tím člověkem, kterého lze označit jako inovativního podnikatele. Po absolvování Royal College of Art, kde vznikl jeho první komerčně úspěšný vynález – vysokorychlostní námořní nákladní loď – vytvořila jeho fantazie myšlenku na sestrojení prvního vysavače bez použití sáčků. Po odzkoušení 5126 prototypů byla na světě technologie dvou cyklonových komor. Od té doby byl James pevně rozhodnut dělat něco jiného, vytvářet lepší technologie a projekty a navrhovat produkty výrazně lepší kvality. Jako člověk je James niterně přesvědčeným perfekcionalistou, balancující mezi touhou po vynalézání a opatrností, která velí zůstat při zemi a zohlednit zisk z podnikání. Po mnoha letech, kdy usiloval o vytvoření perfektních výrobků, se naučil brát na sebe riziko, chybovat a využít svou frustraci jako zdroj energie pro podporu kreativity a řešení problémů.
Další zdroje o inovacích a kreativitě
| Téma | Odkaz |
| Tina Seelig: Teaching Creativity and Entrepreneurship | http://youtu.be/VKAkFgX0gJM |
| Prof. Robert Root-Bernstein: Why is creativity important? | https://youtu.be/0P_APgcZSpY |
| David Parris: Empowerment through creative entrepreneurship | http://youtu.be/1MH4o8yLTZ8 |
| Pavel Švejda a kol.: Inovační podnikání | http://www.aipcr.cz/pdf/publikace_inovacni_podnikani.pdf |
| Pět velkých omylů o kreativitě | https://www.podnikatel.cz/clanky/3-rady-o-kreativite-v-byznyse/ |
| 3 rady jak být více kreativní ve svém vlastním podnikání | https://www.podnikatel.cz/clanky/3-rady-o-kreativite-v-byznyse/ |
Pokud si poradci uvědomí, že podnikatel je osoba, která se vyčleňuje z davu tím, že vytváří neobvyklé myšlenky a odlišným způsobem je realizuje, budou schopni přesvědčit potenciální podnikatele o důležitosti kreativního a inovativního myšlení.
Myslet “za roh”, jinak než ostatní, je klíčem k vytvoření neobvyklých myšlenek, z nichž mohou vznikat úspěšné podnikatelské záměry. V tomto světle je kreativní a inovativní myšlení mocným nástrojem, který je třeba neustále rozvíjet a zlepšovat u jedinců, kteří chtějí začít podnikat nebo hledají nové uplatnění. Nové způsoby myšlení jsou ve skutečnosti přínosné nejen pro ty, kteří chtějí začít podnikat, ale také pro již zavedené podnikatele, kterým pomohou nacházet řešení běžných problémů a zvýšit jejich osobní i profesní úspěšnost.
Použitá literatura
[1] Schumpeter, Joseph A. (2003) – The Theory of Economic Development, The European Heritage in Economics and the Social Sciences, Vol.1
[2] European Commission (2003) – Green Paper: On the future of rules of origin in preferential trade arrangements, COM(2003) 787, December 2003 – http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2003/com2003_0027en01.pdf
[3] Roddick, Anita (2006) – Don‘t get a business degree, get angry, Financial Times, November 14th 2006. Alternatively, a summary of the article can be found at http://www.tutor2u.net/newsmanager/templates/default.aspx?a=1954&z=1
[4] Shapero, Albert (1981) – Entrepreneurship, Key to self-renewing economies, Economic Development Commentary
[5] ‘Findings from the Household Survey’, SBS Performance Analysis, 31.03.2002.
[6] Carrol, L. (1872) – Through the looking glass and what Alice found there, Macmillan, London.
[7] Denton, D. Keith (1999) – Gaining competitiveness through innovation, European Journal of Innovation Management, Vol.2, Number 2, pp. 82–85
[8] European Commission (2003) – Green Paper: On the future of rules of origin in preferential trade arrangements, COM(2003) 787, December 2003
[9] Garofalo, A., Rycx, François and Vici, Concetto Paolo (2008) – Unemployment, innovation and R&D: introduction, International Journal of Manpower, Vol.29, No. 3, pp. 192-197
[10] Harrison, R., Jaumandreu, J., Mairesse, J. and Peters, B. (2005) – Does innovation stimulate employment? A firm-level analysis using comparable micro data from four European countries
[11] Newsweek.com (2010) – The Creativity Crisis: http://www.newsweek.com/2010/07/10/the-creativity-crisis.html
[12] Entrepreneur case studies were developed using information from the individual company websites and interviews available at Growing Business Online: http://www.growingbusiness.co.uk