1.2 Kreativita

Kreativita je stejně jako inovace jen těžko definovatelný pojem. Kreativita je:

“Zhodnocení problémů a situací novým neotřelým pohledem, navrhování neortodoxních řešení, která mohou na první pohled působit znepokojujícím dojmem”.

(Business Dictionary.com)

Tato definice by mohla být trochu obecnější. Je obtížné rozpoznat, jak a kdy uplatnit toto prohlášení do reálného života. Abychom vám s tím pomohli, jsou na obr. č. 1 uvedeny čtyři kroky, které vás dovedou ke „kreativnímu myšlení“. Kroky nemusí být aplikovány ve stejném pořadí.[1]

Obr. č. 1 – Fáze procesu kreativního myšlení

Krok 1: Při řešení problému se nejdříve soustřeďte na zřejmá fakta a známá řešení. Zjistíte, zda se nenabízí nějaká jasná odpověď. Pokud tento proces nikam nevede, váš mozek se pokusí vyvolat vzpomínky z dřívějších situací, kde se řešil nějaký podobný problém. Tento krok může také zahrnovat získávání rad od ostatních a hledání pomoci v literatuře. Poznamenejte si jakoukoliv dobrou radu a nápad.

Krok 2: Po zpracování všech informací se je mozek pokusí spojit, přičemž využívá skryté vzory a alternativní významy, a přechází ze stavu nesoustředění do stavu extrémního soustředění za účelem vyřešení problému. Poté vytvoří nový nápad, který uloží do vědomé části mozku. Nyní můžete přemýšlet o možných variantách řešení, které v tomto okamžiku nebudou jasně zformulovány.

Krok 3: Tento krok bývá nejzajímavější, protože obsahuje „Aha-efekt“ náhlého vhledu následovaný libým pocitem, kdy mozek rozpozná nové řešení. Tento krok může nastat, když děláte úplně něco jiného. Archimed zvolal slavné „Heureka“ v okamžiku, kdy se ponořil do lázně, kdy mu došlo, že objem vytlačené vody se rovná objemu ponořené části těla.

Krok 4: Tento krok je nejnáročnější, poněvadž vyžaduje zhodnocení nápadu a rozhodnutí, zda je hoden dalšího rozvíjení. Pokud ne, člověk se vrátí do bodu jedna a celý proces začíná znovu od začátku.

Kreativní myšlení je tedy charakterizováno představivostí, svobodomyslností a také touhou po objevení neočekávaných způsobů řešení.[2] Vyžaduje neustálé přepínání mezi sbíhavým a novátorským myšlením a kombinuje nové informace se starými a zapomenutými myšlenkami. V tomto kontextu někteří lidé tvrdí, že určité životní zkušenosti jedince zvyšují pravděpodobnost úspěchu jeho kreativního myšlení. Výzkum ukázal například toto:

“Vysoce kreativní dospělí jedinci obvykle vyrůstali v rodinách, kde rodiče podporovali jejich jedinečnost, ale zároveň jim poskytovali oporu. Byli vysoce vnímaví k potřebám dítěte, ale současně u dětí podporovali rozvíjení jejich schopností. Tato výchova přinesla určitý stupeň adaptability: ve chvílích stresu mohou jasná pravidla omezit míru chaosu – zatímco, pokud se děti nudí, mohou vyhledávat změnu. Kreativitě se tedy nejlépe dařilo někde mezi stavy stresu a nudy.

Vysoce kreativní dospělí často vyrůstali ve špatných podmínkách. Strádání samo o sobě nevede ke kreativitě, ale donutí dítě, aby bylo více přizpůsobivé – a přizpůsobivost kreativitě napomáhá.

Různé typy herních aktivit v raném dětství souvisí s vysokou kreativitou. Hraní rolí pomáhá rozvíjet schopnost analyzovat situaci z různých hledisek. Hra slouží jako bezpečné útočiště, kde dítě může prožít zakázané myšlenky a pocity.

Kreativní lidé obvykle projevují sklon k aktivitě a působí pozitivním dojmem. Nejsou zvláště šťastní – samolibost či uspokojení s již dokázaným nejsou u kreativních lidí zrovna častými vlastnostmi. Kreativní člověk je zapálený, motivovaný a otevřený světu.[3]

Jedná se o životní zkušenosti, které by poradci měli vyhledávat u svých klientů. Postupujeme-li podle výše popsaných čtyř kroků, je možné probudit kreativní myšlení i u klientů, kteří před tím nic podobného nezkoušeli. V další kapitole uvidíme, že právě toto je důležitý aspekt podnikání.

Myšlenkové pochody kreativní osoby – příklady [4]

Kreativní osoba:  “Rád si ředím pomerančový džus vodou, aby nebyl tak sladký.”
Obyčejná osoba: “Proč to děláš? To je divný?”

Obyčejná osoba: “Co to děláte?”
Kreativní osoba:   “Natíráme naši poštovní schránku.”
Obyčejná osoba: “Vy jste se zbláznili.”

Kreativní osoba:  “Proč tam nepřidat trochu česneku?”
Obyčejná osoba: “Kdepak, to není napsáno v receptu.”

Obyčejná osoba: “Proč jedeš tudy? Je to delší.”
Kreativní osoba:    “Protože rád jezdím pokaždé jinou trasou.”
Obyčejná osoba: “No jo, ale je to delší a můžeš zabloudit.“

V následujícím poli je ukázka toho, jak může být kreativita použita v práci poradců.

Klient, který se chce stát podnikatelem říká poradci:
Nevím, kde začít. Cítím se tak bezradný a chybí mi inspirace …

Jak budete jako poradce reagovat?

Využijte k nabídce řešení kreativitu! Můžete naučit klienta výše uvedený postup kreativního myšlení pro nalezení jeho problému. Nejdůležitější je mít otevřenou hlavu a věřit, že každý problém má řešení.

Další cvičení, jak pomoci kreativnímu myšlení[5]:

Čtěte nahlas následující barvy tak rychle, jak umíte:

Nyní rychle nahlas přečtěte barvy následujících slov, ne slova, ale jakou mají barvu:

Je to složité, že? Nezáleží na tom, jak moc jste soustředění, nezáleží jak pozorně se díváte, přijdete na to, že je téměř nemožné číst nahlas barvy bez chyby. Otisk slov je ve vašem mozku silně otištěn. Slova jsou aktivována automaticky, přestože je chcete potlačit. Důvodem je to, že přemýšlíte stejně jako obvykle a tak také výsledek bude takový, jako vždy.

Další zdroje kreativity

Předmět Odkat
Kroky k inovacím a kreativnímu myšlení http://youtu.be/RF4selVH7S4
Neobvyklé věci! Video o příkladech marketingu a reklamy http://youtu.be/DUcMFg2tAOQ
Dovednost kreativního myšlení http://youtu.be/TMjXMIyBtYk
Vypusťte kreativní šelmu – v každém z nás je kreativní šelma http://www.slideshare.net/betsystreeter/let-out-the-creative-beast
Kreativní myšlení

Použitá literatura

[1] PSFK (13/07/2010) – Can Creativity Be Taught?: http://www.psfk.com/2010/07/can-creativity-be-taught.html

[2] Promoting Entrepreneurial Culture in Adult Education (PECAE) (2008) – Participants Handbook, 229812-CP-1-2006-1-PT-GRUNDTVIG-G11

[3] Newsweek.com (2010) – The Creativity Crisis: http://www.newsweek.com/2010/07/10/the-creativity-crisis.htm. Harris, R. (1998) – Introduction to Creative Thinking: http://www.virtualsalt.com/crebook1.htm

[4] Harris, R. (1998) – Introduction to Creative Thinking: http://www.virtualsalt.com/crebook1.htm

[5] http://creativethinking.net/DE04_WordPatterns.htm?Entry=Good