2.2 Posouzení podnikatelského námětu
Cílem této kapitoly je poskytnout poradenským pracovníkům, lektorům a školitelům (dále jen poradcům) dostatek podkladů pro posouzení životaschopnosti podnikatelského námětu, se kterým se na ně obrátí klient uvažující o zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Jde o úvodní diskusi mnohdy nazývanou také „prologem“, jehož cílem je, aby se klient ujistil o správnosti svého rozhodnutí stát se podnikatelem a získal dostatečné informace o možnostech zahájení samostatné výdělečné činnosti.
V této fázi se nejedná o studii proveditelnosti, která se zpracovává až na základě podnikatelského záměru, v rámci něhož se posuzuje detailně i finanční stránka záměru.
Každý, kdo přemýšlí o zahájení samostatné výdělečné činnosti, by měl projít přípravnou neboli nultou fází podnikání. Začíná úvahami o samostatném podnikání, konkretizuje se v něm jeho cíl – produkt podnikání, vytváří se základ podnikatelského záměru, analyzuje se situace na trhu a přemýšlí se o nejvhodnější právní formě založení firmy. Tato fáze může u některých zájemců o podnikání trvat několik let, někteří ji zvládnou během letních prázdnin. Opomenutí prologu, nebo některého z jeho prvků, může mít za následek neúspěch v následujících fázích rozvoje podnikání.[1]
Zahájení samostatného podnikání není výhradou jen pro ty, kteří si mohou od počátku dovolit investovat finanční prostředky do realizace svého podnikatelského snu. Výjimkou nejsou podnikatelé, kteří založili svou firmu doma, tak říkajíc na koleně, na jednom produktu nebo službě. Postupem času své aktivity rozšiřovali, přijali spolupracovníky, vytvořili pracovní tým a z podnikatelského námětu vznikla konkurenceschopná firma.
Základním pilířem je tedy podnikatelský nápad (podnikatelská idea), který sám o sobě ovšem nic nedokáže. Hnacím motorem úspěšného podnikání je motivace začínajícího podnikatele dokázat sám sobě nebo okolí své schopnosti a komerční úspěšnost svého nápadu.
Podnikatelský námět a motivace k podnikání jsou totiž kritéria, podle nichž můžeme klienty hned při prvním kontaktu diferencovat, stanovit pro jednání s nimi vhodný poradenský přístup a identifikovat informace, které potřebují v první řadě.
V následujících subkapitolách je uveden návod postupu pro posuzování podnikatelských námětů. Univerzální návod neexistuje, jsou jen příklady, z jakých úhlů lze k jejich hodnocení přistupovat. Posuzovat je potřeba různá kritéria a je přitom potřeba brát ohled na různorodé obory lidské činnosti, místní – regionální – národní poptávku po nabízeném produktu či službě atd. Tím prvním je posouzení životaschopnosti podnikatelského námětu a druhým hlediskem je porovnání podnikatelského námětu a osobnostních charakteristik a podnikatelských kompetencí.
Jako první se ve všech případech doporučuje klienta upozornit na rozsah služby, kterou může očekávat od poradce pro začínající podnikatele, a zejména odpovědnost za přijaté podnikatelské rozhodnutí, které je čistě na klientovi. Někteří z klientů totiž mohou mít pocit, že rozhodnutí o směru jejich podnikání je starost poradce, a že poradce garantuje i jejich podnikatelský úspěch či neúspěch.
Jako druhý bod se doporučuje diskutovat, zda klient přichází s konkrétním podnikatelským námětem a odhadnout, do jaké míry je motivován k zahájení podnikání.
Mít dobrý podnikatelský nápad je stejně důležité jako mít přehled situaci na trhu a konkurenci, a zda je jisté, že má produkt potenciál být komerčně úspěšný. Šanci na úspěch mají produkty, které na trhu ještě neexistují nebo takové, které výrazněji změní přidané hodnoty produktů disponibilních, na které je veřejnost již zvyklá, ale není s nimi v nějakém ohledu spokojená. V tomto případě je zapotřebí detailně promyslet, jak se daný produkt bude od konkrečních odlišovat – zda kvalitou, přidanou hodnotou nebo cenou.
Významným aspektem začátku podnikání je také příprava členů rodiny na omezení, která vyplývají z omezeného času nebo změny role podnikatele uvnitř rodiny a znamenají, že jeho povinnosti bude muset převzít některý jiný člen rodiny.
Podstatné u začátku podnikání je dobré plánování každého důležitého kroku. Začínající podnikatel by si na sebe neměl klást zbytečně vysoké požadavky a stanovit si výhradně dosažitelné cíle. Je potřeba mít nejen promyšlené kroky, jak produkt bude poskytován, ale také finanční stránku zahájení podnikání a povinnosti, které má každý podnikatel vůči státu. Do každého začátku je třeba investovat a je potřeba dobře rozmyslet odkud budou čerpány finanční prostředky. Poučky pro začínající podnikatele říkají, že je dobré sečíst si předpokládané náklady a poté je vynásobit dvěma.
[1] JÜNGER, J., KLUMPAROVÁ, P., TYKVA, T. Podnikání a podnik III. Vysoká škola podnikání, a.s. Ostrava. 2007